čtvrtek 29. července 2010

Errol

Tak tu mám konečně první nástřel naší herecké hvězdy... Errola ;o) Jak se vám líbí? Co říkáte... nechcete ho mít na triku? ;o)) Máme tady takový nápad: abychom byli schopni "ufinancovat" výrobu rekvizit (včetně Errola) rádi bychom vám nabídli ke koupi, jako podporu příprav divadelní hry Stráže! Stráže!, trička s našimi kresbami. Z každého trička by šlo 100 Kč do fondu určeného na výrobu rekvizit a kulis. Cena takového trička by tak byla od 250 Kč. Tak co, koupíte? Podpoříte? ;o)


sobota 10. července 2010

Další kresby draků

Před pár dny jsem tu prezentoval grafickou podobu nápisu naší připravované hry Stráže! Stráže! Teď jsem dokončil další kresby několika draků, které chci použít pro některé z propagačních tisků... co na ně říkáte?

Po kliknutí na obrázek se vám otevře obrázek v plné velikosti, tak jsem zvědav na vaše postřehy a komentáře (nejsem žádný kovaný drakolog a tak možná mám v kresbách nějaké zádrhele a zavádějící věci)... Dík za připomínky.

pátek 9. července 2010

Pyramidy

Včera jsem dostal od pana Produkčního úkol: Napiš něco na blog. A protože to není jen tak, vyrazil jsem do práce na koloběžce. Možná vám připadá poněkud zvláštní místo psaní blogu jezdit po Praze na Hurvínka, ale já mám takovou teorii, že než honit múzu, je lepší udělat něco šílenýho, takže múza, zvědavá to bytost, se sama přijde podívat, co se to děje a pak už stačí ji jen chytit a nepustit. Takže pokud jste dnes ráno na Evropské viděli blázna na koloběžce provozující podivné pohyby rukama a nohama, tak to byl jenom Lupin Zavoněl, který se při chytání múzy snažil nespadnout z koloběžky.

A tak mě nakonec napadlo pohovořit o jednom z témat, která se ve Strážích objevují - téma Pyramid. Uvědomil jsem si totiž, že problém Života, vesmíru a vůbec, je vlastně problém pyramid (přesně jich je 42 - je vidět, že myši na tom fakt tvrdě makaj). Potravní řetězec, státní správa a průběžný penzijní systém jsou dobré příklady některých z těchto 42 pyramid. Ve strážích je poměrně přesně rozebrána pyramida lidské společnosti, zejména vztahy v jejích horních patrech.

V nejvyšším patře této pyramidy samozřejmě bydlí Patricij a v patře pod ním Lupin Zavoněl. Obecným pravidlem ve společenské pyramidě je snaha všech zúčastněných dostat se o patro výše a přitom nespadnout, což je i cíl Lupina Zavoněla, který si nejdřív vytvořil Osvícené bratrstvo ebenové noci, kde poznal jaké je to být jednička a poté se pokusil stát se jedničkou i ve skutečném světě.

Ale proč o tom všem píšu ...

V úterý jsme poprvé zkoušeli části hry s Patricijem a bylo to pro mě (byť jenom herce) strašně depresivní. Při zkouškách s Bratrstvem jsem si totiž vysloveně užíval tu moc, ten pocit naprosté nadvlády a síly ...a kontrast s tím, když pak Patricijovi nosím papíry, podávám pero a dolévám vodu ...to je hodně hořká pilulka. A Lupinovi naprosto přesně rozumím, proč nakonec udělal co udělal - on prostě už nemohl jinak.

Ale abych si tu neřešil jenom svoje vlastní pocity, nabízím vám úvahu od našeho fanouška Lucase na téma příznivci a odpůrci Terryho Pratchetta.

Věčné dilema

Popravdě mě až samotného překvapilo na jak dva naprosto nesmiřitelné tábory dokáže rozdělit Terry Pratchett. Ne že by tento prošedivělý, na pohled milý pán, který by s klidem mohl hrát v reklamě na Mountfield a po Bédovi Trávníčkovi by nikdo ani nehlesl, vadil někomu osobně. Jde o jeho pohled na fantasy, která čtenáře fantasy rozdělila na protivníky tak zapřísáhlé, že proti jejich nevraživosti jsou křižácko – husitské půtky jen slovní nadávky mezi pacienty na jednotce intenzivní péče.

Být objektivní v téhle válce snad ani není možné – buď máte příběhy ze Zeměplochy rádi, nebo je nenávidíte. Nic mezi neexistuje.

Takže si zkusme malý testík na objektu, který podrobíme detailnímu zkoumání:
 Naším pokusným morčetem je objekt věku neurčitého. Pána prstenu má přečteného asi tak třikrát (pokud neměl tu smůlu a nejprve neviděl film), Zaklínače od Sapkowského čte podruhé a strašně se diví tomu, na jak dvě naprosto odlišné vize žánru fantasy narazil (aniž by to sám tušil, to nejlepší právě přečetl). A to zdaleka není všechno – ze strany svých soukmenovců je doslova zahlcen tituly, které „zaručeně musí přečíst“ a tak je pohlcen stovkami stran ze kterého na něj útočí draci, rytíři, elfy snad všech myslitelných barev, bohy, tolika zlámanými meči a artefakty, že by jimi naplnil skladiště DHL. To nemluvím o mapách světa, slovníky s pojmy, které by člověk nevymyslel ani v těch nejdivočejších snech (nebo naopak ve velmi, velmi divokých snech)…

Přiznejme si, že svět fantasy (ačkoliv se to podle názvu nezdá) má velmi omezené hranice a je velmi obtížné vymyslet něco originálního, co by člověka zvedlo ze židle. Naopak člověk je zavalen nekonečnými ságami, jejichž kvalita a životnost padá v okamžiku, kdy je pod nálepkou „kultovní fantasy román“ zfilmován…

A pak tady máme Pratchetta – každý čtenář fantasy si je před tím dost nejistý; humorná fantasy je samo o sobě dost podivné označení. K tomu připočtěte věci, které slýcháte o Želvě se čtyřmi slony na hřbetě, truhlách se stovkami nožiček, hrdinech, kteří nejsou tak úplně hrdinové a vůbec to celé působí dost laciným dojmem. Z jedné strany je mu to doporučováno (určitě si to přečti, je to velká prdel…), z druhé strany je odrazován (je to výsměch a kurvení žánru fantasy…).

A teď babo raď – pokud náš objekt Pratchetta přečte, je 80% šance, že mu podlehne a začne číst další díly. Možná je to proto, že se jedná o humornou a inteligentní fantasy, která tak nějak převrací naruby zažité a až klišovité fantasy světy, které jsou nám stále vnucovány. Co na tom, že postava Barbara Cohena, neporazitelného profesionálního penziovaného hrdiny je evidentní parodií na Conana? Co na tom, že některé díly parodují a odkazují na klasická díla literatury, ať už jde o McBetha nebo Fantoma Opery? Jde to dobře napsané a řemeslně dobře zvládnuté knížky, které pobaví.

Na druhou stranu chápu, že některým ortodoxním fantasy čtenářům to nemusí být po chuti. Ono, zesměšňovat něco co druzí psali a vymýšleli po celý život a na tom pak postavit své dílo a slávu …a přiznejme si, že poslední díly zeměplochy postrádají ten původní šmrnc. Ale rád bych protestoval proti nálepce „kurvení fantasy“. Podle mých zkušeností se tímhle argumentem oháněli většinou lidé, kteří nikdy od Pratchetta nic nečetli, ale jejich knihovna byla plná sice možná pravověrných, ale jinak naprosto brakových knížek, které kromě „brzkého konce“ nemají ani zbla originality. A pak fantazie se přece „kurvit“ nedá... ta se dá pouze rozvíjet, rozšiřovat, vyplňovat…

Zkrátka Pratchett stvořil svůj fantasy svět, svět sice podivný, ale fungující, zábavný a zatraceně dobře čitelný. Je to jeden z desítek světů, který nás coby čtenáře, zahlcuje z pultu knihkupectví. Můžete ho přijmout a milovat, nebo ho nenávidět.

Nic mezi tím není.


Lucasi, já bych to neviděl tak černě. Jsou prostě lidi, co již pochopili Pratchettovu genialitu a pak ti ostatní, kteří ještě neviděli naše zpracování Stráží.

středa 7. července 2010

Grafická podoba nápisu

Zdravím vás všechny, včetně realizačního týmu ;o) Když už máme hen-ten-oný blog, zužitkuji jej pro představení grafické podoby nápisu Stráží touto cestou... Tak tedy připomínkujte, chvalte, kritizujte - zkrátka vyjádřete se:



Můj záměr byl takový, že místo toho druhého A tam bude vždy dosazena nějaká postava (karikatura) hrdiny příběhu tak jak bude potřeba a budou jednotlivé karikatury dokončené. Tím, že mám zatím jen pokusy s drakem, je tam drak ;o)

Tak jo, dost okecávání, teď je řada na vás abych to mohl dodělat dle kolektivních představ. Díky.

pátek 2. července 2010

Zprávy ze schůzky produkce

Ve čtvrtek jsme se sešli, abychom prošli scénář a spolu s režisérem probrali, kdo co bude mít na scéně za rekvizity, s čím musí, měl by, nemusí a nesmí operovat :o) Seznam (a to jsem psal poměrně stručně) vydal nakonec na kompletně popsaný list A4 a to z obou stran! ...a to prý chceme využívat "divadelní zkratky" a vše jen v náznaku, jako nepsaná dohoda s divákem ;o) No já nakonec musel na motorce chlapce opustit - tedy s čistou hlavou - ale kolik bylo nakonec těch "produkčních pivek"...? Doufám, že jste došli domů včas a po svých ;o))

No a nyní pro ty z vás, kteří nám chcete pomoci: potřebujeme sehnat, pomoci s výrobou nebo radou kde sehnat za levný peníz, případně za levný ...protislužbu ;o)

  • reprofon - teda možná to má i jiný od(p/b)orný název, zkrátka jedná se o mikrofon a repráček jaký používají například průvodci turistů a to nejlépe s možností modulace hlasu
  • polštář - o velikosti zhruba 50 x 50 cm
  • velký klíč - ale opravdu velký pro zavěšení na krk, třeba 40 cm dlouhý a také trochu bytelný, aby jej herci hned nerozdrtili a při převozu nezničili
  • pendrek (3x) - například gumový nebo nějaký jiný použitelný na scéně
  • zvonec - takový ten zvonek s rukojetí jaký se používal například k přivolání sloužících, může se jednat i o nějakou levnou napodobeninu, jen je důležité aby zvonil :o)
  • zlaté řetězy a masivní prsteny - samozřejmě nějaké laciné bižu nebo cokoliv co se blýská a při pohledu z hlediště by evokovalo "zlato"
  • děravé kameny - nebo cokoliv co připomíná kámen s dírou (tedy jako vyvrtaným otvorem ;o))
  • těžítko - takovou tu kouli jak se s ní zatřepe a uvnitř se nějaká malebná scénka či prapodivný tvor podobný sobům zasype sněhem, pokud možno dostatečně veliké, aby to bylo poznatelné i pro diváky v 10. řadě
  • amulet ochraňující před krokodýlím kousnutím -tak tady se přiznám, že vůbec netuším co by to mohlo být, třeba velký krokodýlí zub na šňůrce nebo něco... navrhněte ;o)
  • luk a šíp (nebo šípy) - bohatě bude stačit nějaká dětská, a možná i nefunkční, replika
  • azbestové rukavice - tedy rukavice, které alespoň vypadají jako veliké nehořlavé palčáky (díky Vojtovi už máme ;o)
  • nehořlavou zástěru pro svářeče - tedy samozřejmě stačí i zástěra, která jen tak vypadá (například taková ta těžká hostinská - možná kožená - zástěra)
Tak to je asi vše, ostatní rekvizity buď máme nebo ...víme kdo je má :o)) Dopředu děkujeme za tipy, rady a triky.