Šťastný Nový rok všem!

Děkujeme za vaši přízeň v roce 2010 a doufáme, že vás budeme bavit i v nadcházejícím roce 2011... užijte si svátky a šťastný Nový rok vám přejí všichni Sentimenti ;o)

Odpremierováno

Po delší pauze jsem se rozhodl podělit se s vámi o moje dojmy z premiéry našeho dílka, neboť měla několik velmi pozitivních dopadů.

Za prvé, proběhla. Možná vám to připadá tak samozřejmé, že to ani nestojí za zmínku, ale pro nás to byla dost podstatná věc, neboť cca měsíc před ní nebylo vůbec jasné zda bude. Nakonec tedy byla a to je pozitivní.

Za druhé, pro dokončení hry jsme nemuseli dělat větší kompromisy. Stihli jsme udělat kulisy, kostýmy i rekvizity. Sice jsme s Pepíkem dodělávali Errola na poslední chvíli (dvě hodiny před představením ještě například neměl oči), ale stihlo se a to je pozitivní.

Za třetí, během představení nenastal žádný větší karambol. OK, máme na víc a všichni byli (zejména já) pekelně nervní, ale žádný větší výpadek textu nebo techniky se nekonal a slabší herecké výkony vykompenzovala přátelská atmosféra vřelého publika. Takže je velký prostor pro další růst - a to je opět pozitivní.

A protože negativa popisovat nebudu, tak mi nezbývá než vás všechny pozvat na reprízu 18.11. nebo 1.12. od 19:30 do Salesiánského divadla v Kobylisích.

PS: vyšla nám recenze na discworld.cz. Příjemné čtení :-)

PS2: pokud máte možnost někde vylepit plakát na naše představení, tak budeme samozřejmě velmi rádi.

Propagace, plakáty, obrázky...

Rozjíždíme propagaci na premiéru představení a na naší hru obecně. Pokud nám s tím chcete pomoci, zde najdete veškeré odkazy na naše promo materiály, které přibývají podle vašich přání ;o)

1. Plakát ve formátu PDF k tisku do velikosti A3 je ke stažení na našich stránkách v sekci reklamní materiály (link: http://pu118800.vserver.pueblo.cz/download/reklamni-materialy/strae-strae/15-plakat-na-premieru-12-10).
2. Informace na Facebooku najdete v rámci skupiny Divadlo Sentiment, konkrétní link na událost: http://www.facebook.com/event.php?eid=130678930314266.
3. Informativní obrázek (viz výše) ke hře určený pro použití na internetu najdete opět na našich stránkách v sekci ke stažení (link: http://pu118800.vserver.pueblo.cz/download/reklamni-materialy/strae-strae/16-image-obrazek-hry-pro-mail) případně ten samý obrázek v menším rozlišení vhodný pro přeposílání mailem (link:  http://pu118800.vserver.pueblo.cz/download/reklamni-materialy/strae-strae/16-image-obrazek-hry-pro-mail).
4. Link na předprodej a rezervace přes internet: http://pu118800.vserver.pueblo.cz/predprodej případně přímo na portál WebTicketu: http://www.webticket.cz/program/dss.

Další materiály uveřejníme jakmile budou hotové, případně pište o jaké další materiály máte zájem. Za vaši podporu děkujeme dopředu! ;o)

Video sestřih nepoužitelných záběrů ze zkoušek ;o))

Tak pro vaše pobavení zde uvádíme další video sestřih "nepoužitelných" záběrů ze zkoušek Divadla Sentiment... ale možná, že dobře napoví nač se můžete těšit v divadle ;o) Mimochodem, kdo ještě nezaregistroval z jiných zdrojů (Facebook, web Divadla Sentiment a pod.) premiéra bude 12. října v Salesiánském divadle v Praze! ...a předprodej byl již zahájen!

Kresba pro plakát (aktualizováno)

Tak zajímají mě reakce! Nyní i v barvách! Zvětšete si obrázek a zkoumejte, schválně jestli poznáte všechny na obrázku (a šest rozdílů) ;o))

První video sestřih

Bedny

Při tvorbě scény jsme narazili na zajímavý problém. Potřebovali jsme stupínek pro velmistra, praktikábl, postel ... jak to elegantně vyřešit zároveň s místem pro transport rekvizit ? Odpověď zní : dřevěné bedny o vhodných rozměrech. Take jsme dnes panem Produkčním strávili půl dne kreslením vhodných tvarů beden a propočtem materiálu:

Jaké je nakonec řešení ? Transportní bedna Rudé armády vzor Serjoža. Má ideální tvary, doufejme ruskou pevnost a čtyři stojí totéž co materiál na jednu bednu námi vyráběnou. Akorát budou potřebovat nový (nezelený) lak.

Errol

Tak tu mám konečně první nástřel naší herecké hvězdy... Errola ;o) Jak se vám líbí? Co říkáte... nechcete ho mít na triku? ;o)) Máme tady takový nápad: abychom byli schopni "ufinancovat" výrobu rekvizit (včetně Errola) rádi bychom vám nabídli ke koupi, jako podporu příprav divadelní hry Stráže! Stráže!, trička s našimi kresbami. Z každého trička by šlo 100 Kč do fondu určeného na výrobu rekvizit a kulis. Cena takového trička by tak byla od 250 Kč. Tak co, koupíte? Podpoříte? ;o)

Další kresby draků

Před pár dny jsem tu prezentoval grafickou podobu nápisu naší připravované hry Stráže! Stráže! Teď jsem dokončil další kresby několika draků, které chci použít pro některé z propagačních tisků... co na ně říkáte?

Po kliknutí na obrázek se vám otevře obrázek v plné velikosti, tak jsem zvědav na vaše postřehy a komentáře (nejsem žádný kovaný drakolog a tak možná mám v kresbách nějaké zádrhele a zavádějící věci)... Dík za připomínky.

Pyramidy

Včera jsem dostal od pana Produkčního úkol: Napiš něco na blog. A protože to není jen tak, vyrazil jsem do práce na koloběžce. Možná vám připadá poněkud zvláštní místo psaní blogu jezdit po Praze na Hurvínka, ale já mám takovou teorii, že než honit múzu, je lepší udělat něco šílenýho, takže múza, zvědavá to bytost, se sama přijde podívat, co se to děje a pak už stačí ji jen chytit a nepustit. Takže pokud jste dnes ráno na Evropské viděli blázna na koloběžce provozující podivné pohyby rukama a nohama, tak to byl jenom Lupin Zavoněl, který se při chytání múzy snažil nespadnout z koloběžky.

A tak mě nakonec napadlo pohovořit o jednom z témat, která se ve Strážích objevují - téma Pyramid. Uvědomil jsem si totiž, že problém Života, vesmíru a vůbec, je vlastně problém pyramid (přesně jich je 42 - je vidět, že myši na tom fakt tvrdě makaj). Potravní řetězec, státní správa a průběžný penzijní systém jsou dobré příklady některých z těchto 42 pyramid. Ve strážích je poměrně přesně rozebrána pyramida lidské společnosti, zejména vztahy v jejích horních patrech.

V nejvyšším patře této pyramidy samozřejmě bydlí Patricij a v patře pod ním Lupin Zavoněl. Obecným pravidlem ve společenské pyramidě je snaha všech zúčastněných dostat se o patro výše a přitom nespadnout, což je i cíl Lupina Zavoněla, který si nejdřív vytvořil Osvícené bratrstvo ebenové noci, kde poznal jaké je to být jednička a poté se pokusil stát se jedničkou i ve skutečném světě.

Ale proč o tom všem píšu ...

V úterý jsme poprvé zkoušeli části hry s Patricijem a bylo to pro mě (byť jenom herce) strašně depresivní. Při zkouškách s Bratrstvem jsem si totiž vysloveně užíval tu moc, ten pocit naprosté nadvlády a síly ...a kontrast s tím, když pak Patricijovi nosím papíry, podávám pero a dolévám vodu ...to je hodně hořká pilulka. A Lupinovi naprosto přesně rozumím, proč nakonec udělal co udělal - on prostě už nemohl jinak.

Ale abych si tu neřešil jenom svoje vlastní pocity, nabízím vám úvahu od našeho fanouška Lucase na téma příznivci a odpůrci Terryho Pratchetta.

Věčné dilema

Popravdě mě až samotného překvapilo na jak dva naprosto nesmiřitelné tábory dokáže rozdělit Terry Pratchett. Ne že by tento prošedivělý, na pohled milý pán, který by s klidem mohl hrát v reklamě na Mountfield a po Bédovi Trávníčkovi by nikdo ani nehlesl, vadil někomu osobně. Jde o jeho pohled na fantasy, která čtenáře fantasy rozdělila na protivníky tak zapřísáhlé, že proti jejich nevraživosti jsou křižácko – husitské půtky jen slovní nadávky mezi pacienty na jednotce intenzivní péče.

Být objektivní v téhle válce snad ani není možné – buď máte příběhy ze Zeměplochy rádi, nebo je nenávidíte. Nic mezi neexistuje.

Takže si zkusme malý testík na objektu, který podrobíme detailnímu zkoumání:
 Naším pokusným morčetem je objekt věku neurčitého. Pána prstenu má přečteného asi tak třikrát (pokud neměl tu smůlu a nejprve neviděl film), Zaklínače od Sapkowského čte podruhé a strašně se diví tomu, na jak dvě naprosto odlišné vize žánru fantasy narazil (aniž by to sám tušil, to nejlepší právě přečetl). A to zdaleka není všechno – ze strany svých soukmenovců je doslova zahlcen tituly, které „zaručeně musí přečíst“ a tak je pohlcen stovkami stran ze kterého na něj útočí draci, rytíři, elfy snad všech myslitelných barev, bohy, tolika zlámanými meči a artefakty, že by jimi naplnil skladiště DHL. To nemluvím o mapách světa, slovníky s pojmy, které by člověk nevymyslel ani v těch nejdivočejších snech (nebo naopak ve velmi, velmi divokých snech)…

Přiznejme si, že svět fantasy (ačkoliv se to podle názvu nezdá) má velmi omezené hranice a je velmi obtížné vymyslet něco originálního, co by člověka zvedlo ze židle. Naopak člověk je zavalen nekonečnými ságami, jejichž kvalita a životnost padá v okamžiku, kdy je pod nálepkou „kultovní fantasy román“ zfilmován…

A pak tady máme Pratchetta – každý čtenář fantasy si je před tím dost nejistý; humorná fantasy je samo o sobě dost podivné označení. K tomu připočtěte věci, které slýcháte o Želvě se čtyřmi slony na hřbetě, truhlách se stovkami nožiček, hrdinech, kteří nejsou tak úplně hrdinové a vůbec to celé působí dost laciným dojmem. Z jedné strany je mu to doporučováno (určitě si to přečti, je to velká prdel…), z druhé strany je odrazován (je to výsměch a kurvení žánru fantasy…).

A teď babo raď – pokud náš objekt Pratchetta přečte, je 80% šance, že mu podlehne a začne číst další díly. Možná je to proto, že se jedná o humornou a inteligentní fantasy, která tak nějak převrací naruby zažité a až klišovité fantasy světy, které jsou nám stále vnucovány. Co na tom, že postava Barbara Cohena, neporazitelného profesionálního penziovaného hrdiny je evidentní parodií na Conana? Co na tom, že některé díly parodují a odkazují na klasická díla literatury, ať už jde o McBetha nebo Fantoma Opery? Jde to dobře napsané a řemeslně dobře zvládnuté knížky, které pobaví.

Na druhou stranu chápu, že některým ortodoxním fantasy čtenářům to nemusí být po chuti. Ono, zesměšňovat něco co druzí psali a vymýšleli po celý život a na tom pak postavit své dílo a slávu …a přiznejme si, že poslední díly zeměplochy postrádají ten původní šmrnc. Ale rád bych protestoval proti nálepce „kurvení fantasy“. Podle mých zkušeností se tímhle argumentem oháněli většinou lidé, kteří nikdy od Pratchetta nic nečetli, ale jejich knihovna byla plná sice možná pravověrných, ale jinak naprosto brakových knížek, které kromě „brzkého konce“ nemají ani zbla originality. A pak fantazie se přece „kurvit“ nedá... ta se dá pouze rozvíjet, rozšiřovat, vyplňovat…

Zkrátka Pratchett stvořil svůj fantasy svět, svět sice podivný, ale fungující, zábavný a zatraceně dobře čitelný. Je to jeden z desítek světů, který nás coby čtenáře, zahlcuje z pultu knihkupectví. Můžete ho přijmout a milovat, nebo ho nenávidět.

Nic mezi tím není.

Lucasi, já bych to neviděl tak černě. Jsou prostě lidi, co již pochopili Pratchettovu genialitu a pak ti ostatní, kteří ještě neviděli naše zpracování Stráží.

Grafická podoba nápisu

Zdravím vás všechny, včetně realizačního týmu ;o) Když už máme hen-ten-oný blog, zužitkuji jej pro představení grafické podoby nápisu Stráží touto cestou... Tak tedy připomínkujte, chvalte, kritizujte - zkrátka vyjádřete se:

Můj záměr byl takový, že místo toho druhého A tam bude vždy dosazena nějaká postava (karikatura) hrdiny příběhu tak jak bude potřeba a budou jednotlivé karikatury dokončené. Tím, že mám zatím jen pokusy s drakem, je tam drak ;o)

Tak jo, dost okecávání, teď je řada na vás abych to mohl dodělat dle kolektivních představ. Díky.

Zprávy ze schůzky produkce

Ve čtvrtek jsme se sešli, abychom prošli scénář a spolu s režisérem probrali, kdo co bude mít na scéně za rekvizity, s čím musí, měl by, nemusí a nesmí operovat :o) Seznam (a to jsem psal poměrně stručně) vydal nakonec na kompletně popsaný list A4 a to z obou stran! ...a to prý chceme využívat "divadelní zkratky" a vše jen v náznaku, jako nepsaná dohoda s divákem ;o) No já nakonec musel na motorce chlapce opustit - tedy s čistou hlavou - ale kolik bylo nakonec těch "produkčních pivek"...? Doufám, že jste došli domů včas a po svých ;o))

No a nyní pro ty z vás, kteří nám chcete pomoci: potřebujeme sehnat, pomoci s výrobou nebo radou kde sehnat za levný peníz, případně za levný ...protislužbu ;o)

• reprofon - teda možná to má i jiný od(p/b)orný název, zkrátka jedná se o mikrofon a repráček jaký používají například průvodci turistů a to nejlépe s možností modulace hlasu
• polštář - o velikosti zhruba 50 x 50 cm
• velký klíč - ale opravdu velký pro zavěšení na krk, třeba 40 cm dlouhý a také trochu bytelný, aby jej herci hned nerozdrtili a při převozu nezničili
• pendrek (3x) - například gumový nebo nějaký jiný použitelný na scéně
• zvonec - takový ten zvonek s rukojetí jaký se používal například k přivolání sloužících, může se jednat i o nějakou levnou napodobeninu, jen je důležité aby zvonil :o)
• zlaté řetězy a masivní prsteny - samozřejmě nějaké laciné bižu nebo cokoliv co se blýská a při pohledu z hlediště by evokovalo "zlato"
• děravé kameny - nebo cokoliv co připomíná kámen s dírou (tedy jako vyvrtaným otvorem ;o))
• těžítko - takovou tu kouli jak se s ní zatřepe a uvnitř se nějaká malebná scénka či prapodivný tvor podobný sobům zasype sněhem, pokud možno dostatečně veliké, aby to bylo poznatelné i pro diváky v 10. řadě
• amulet ochraňující před krokodýlím kousnutím -tak tady se přiznám, že vůbec netuším co by to mohlo být, třeba velký krokodýlí zub na šňůrce nebo něco... navrhněte ;o)
• luk a šíp (nebo šípy) - bohatě bude stačit nějaká dětská, a možná i nefunkční, replika
• azbestové rukavice - tedy rukavice, které alespoň vypadají jako veliké nehořlavé palčáky (díky Vojtovi už máme ;o)
• nehořlavou zástěru pro svářeče - tedy samozřejmě stačí i zástěra, která jen tak vypadá (například taková ta těžká hostinská - možná kožená - zástěra)

Tak to je asi vše, ostatní rekvizity buď máme nebo ...víme kdo je má :o)) Dopředu děkujeme za tipy, rady a triky.

Poslední červnová zkouška

Dnes se měla konat poslední červnová zkouška. Bohužel z nepředvídatelných důvodů musela být zrušena a tak jsme si alespoň sedli s Elániem a rozebírali obraz pracovně nazvaný "Zatčení Elánia", ve kterém je odhaleno Lupinovo spiknutí. Elánius ho odhalí podle svérázného Lupinova běhu - no a zde se objevil problém, totiž jak vytvořit onen charakteristický běh Lupina Zavoněla. Po delší debatě jsme dospěli k závěru, že jako inspiraci navrhneme Režisérovi známý skeč Monty Pythonů - Ministry of Silly Walks.

Jak jsme startovali blog

Původně jsem chtěl napsat vtipný text o tom, jak jsme s panem Produkčním zápasili o to, kdo zmáčkne tlačítko založit blog, ale sluší se začít od začátku - tedy jak to celé vzniklo.

Každý máme ke knihám Terryho Pratchetta nějaký vztah. Já třeba osobně nikdy nezapomenu na to, jak jsem (ještě jako student prvního ročníku elektrotechnické průmyslovky) poprvé uviděl v knihkupectví v Nuslích neskutečně úžasný přebal Barvy Kouzel. Samozřejmě, že jsem se okamžitě začetl a před zavírací hodinou jsem byl požádán panem knihkupcem, abych si buď tu knížku koupil, anebo přišel zítra. Samozřejmě, že jsem si ji koupil, nasedl do tramvaje, začal číst a mezi výbuchy smíchu dvakrát přejel cílovou stanici. Samozřejmě, že jsem celou noc nespal a četl a druhý den ve škole nebyl zcela fit. Naštěstí naši vyučující byli velmi benevolentní - snad jen pan profesor Lím na hodině ekologie mě zdvořile požádal, abych buď spal potichu, anebo si šel chrápat na chodbu.

Potom přišly další knihy od Terryho Pratchetta. Ale tu totální závislost, kdy je člověku všechno jedno, a čte, čte a čte, dokud není na konci a pak padne vysílením, přinesla znovu až kniha Stráže! Stráže!. Pratchett přestal karikovat fantasy literaturu a napsal detektivku. Detektivku z prostředí městského státu Ankh-Morporku, kde se ze zlodějů, vrahů a klaunů stali ctihodní občané krytí svými vlastními cechy a odvádějící daně. Kde se z policistů noční hlídky stali vyvrhelové společnosti s jediným úkolem - být zticha a nepřekážet. A v tomto prostředí se stane Zločin a vyšetřování se musí ujmout demoralizovaná a všeho (ne)schopná noční hlídka. Detektivku plnou mnoha dějových linek, zvratů a překvapení s postavami, jež si čtenář prostě musí oblíbit, a s velikým přesahem kritizujícím démony moderní lidské společnosti. To vše samozřejmě po Pratchettovsku, v neskutečně vtipném balení.

Ke Strážím jako divadelní hře jsem se dostal v druhé polovině roku 2008. V Sentimentu jsme ukončili Broučka, hráli Antiku a Pana Polštáře, zkoušeli Cyrana a já přemýšlel co pak. Nápadů bylo několik, diskuzí s Produkcí ještě víc a hádek s Režisérem nespočetně. Nakonec ale přeci jen 2. prosince 2008 v 16:25 přišel vytoužený email se zapůjčeným textem od agentury a já se mohl ponořit do tvorby dramaturgického rozboru této hry. Nebylo na to moc času, 8. prosince jsme hráli večírek a já chtěl Režisérovi předat první verzi - to se sice povedlo, nicméně nakonec to stejně celé skončilo v šuplíku.

Pak přišel rok 2009, již nazkoušené hry se hrály dál, ale tvorba nových projektů vázla. Nejprve v půlce roku zkrachoval Sen noci svatojánské, v lednu 2010 i Romeo a Jana a Sentiment potřeboval nakopnout. Prostě hru, která nás vezme za srdíčko a donutí nás ji dodělat. Hru, která bude tak dobrá, že vrátí Sentiment tam, kam patří - na špičku. A volba padla (k mojí veliké radosti) právě na Stráže! Stráže!.

Ale aby mohly začít radosti, museli jsme nejdřív zvládnout nějaké ty starosti. Přibližně tisíc a jednu. Někde seškrtat a někde naopak dopsat scénář. Sehnat někoho na rekvizity. Herecké obsazení. Někdo musí navrhnout a ušít kostýmy. Plán zkoušek. Scénografku. A tak dál, prostě takové ty věci co se musí udělat, aby se vůbec mohlo začít zkoušet, co stojí několik lidí spoustu nervů, co nejsou vůbec vidět, ale bez kterých se nedá začít.

Potom konečně první čtená, odchod některých herců, shánění nových herců, několikanásobné přeplánování zkoušek, nečekané změny v plánovaném prostoru premiéry a tak dál ... ale teď, na konci června 2010 můžu říct : většinu starostí máme za sebou, Stráže jedou a tu spoustu radostí, co nás do říjnové premiéry čeká, stojí za to pro tu současnou i všechny budoucí generace někde zachytit.

A tak jsme odstartovali blog.